Před rokem jsem dopisovala poslední kapitolu románu. Od začátku jsem mu říkala Podbrdské ženy. Psala jsem ho proto, že příběh ve mně uzrál a musel ven. Netušila jsem, jestli kniha opravdu vyjde. Za pár dnů jde román do tisku. A mně z toho buší srdce.
Když chybí mateřská láska, ovlivní to celé generace.
Kniha vypráví příběh o nelehkých lidských osudech, které se odehrávají v podhůří Brd na pozadí událostí minulého století.
Emílie zažije bolesti války i nástup komunismu – ale možná ještě horší jsou pro ni samota a odcizení, které pociťuje v manželském životě. Také její dcera Jana se cítí zavržená, rodičovské lásky zažila málo a sama ji neumí předat dál.
Poranění děděná z generace na generaci přechází na její dceru Johanku, která se rozhodne vykročit z místa a osvobodit nejen sebe, ale i další ženy ve svém rodě. Podaří se jí to?
