je česká spisovatelka, která se ve své románové tvorbě inspiruje skutečnými událostmi, opírá se o rešerše a rozhovory s pamětníky. Věnuje se především příběhům odehrávajícím se ve 20. století. Debutovala v roce 2018 románem Podbrdské ženy, který sleduje osudy tří generací žen žijících v podhůří Brd. Román se setkal s nadšeným čtenářským ohlasem a několikrát byl dotiskován. Za román Eugenie, který je zasazený do doby první republiky a druhé světové války, získala Cenu čtenářů v literární soutěži Česká kniha 2020. Postupně vydala další romány: Alžběta a Nina, Cyklistka, Herečka, Nultá hodina a Dvojí život. Jana Poncarová je zároveň autorkou literárních dokumentů Děvčata první republiky a Vlastní pokoje. Na obou spolupracovala s renomovanou fotografkou Ditou Pepe a obě knihy byly oceněny v soutěži Nejkrásnější české knihy. Je spoluautorkou Deníku Věrky Kohnové, který vypráví příběh židovské dívky za druhé světové války. Iniciovala také vznik pamětní desky na plzeňském domě rodiny Kohnových. Vytvořila podcast Autoři na cestě a vede kurzy tvůrčího psaní. Je členkou Asociace spisovatelů a PEN klubu. Žije v Dobřívě.

Romány

Literární dokumenty

fotil Jaroslav Fikota