Román o tom, že na smíření a odpuštění není nikdy pozdě

(Recenze) – Přečtete si recenzi nového románu Alžběta a Nina, kterou napsala Jitka Králová.

Nina je Alžbětina vnučka. Živí se jako webová grafička, což není úplně přesně to, co si vysnila, ale musí živit sebe i svého manžela, který přišel o zaměstnání a jeho internetové knihkupectví se sotva rozjíždí. Babičku Alžbětu má ráda, ale sblížila se s ní až v poslední době. Alžběta měla v rodině vždycky zvláštní postavení, byla považována za chladnou, ne příliš citlivou. Kromě Ninina otce měla ještě dvě děti. Prostřední dceru nechala vyrůst u své švagrové a v době, kdy to ještě nebylo tak běžné, se poměrně brzy se rozvedla. 

I Nina měla tedy k babičce spíš odstup. Sblížily se až nedávno, když měla Alžběta úraz a musela být dlouho v léčebně dlouhodobě nemocných. Nina jí začala pravidelněji navštěvovat a vytvořily si spolu hlubší vztah. Z opatrných vyprávění Nina pochopila, že ani pro Alžbětu nebyly rodinné vztahy vždy jednoduché a zdaleka ne vždy podporující. Mnoho rozhodnutí musela udělat proto, že v dané situaci nebylo mnoho jiných možností a to, co se často jevilo jako necitlivost, bylo ve skutečnosti velmi statečné. A protože opravdu stateční lidé na tuto svou vlastnost neupozorňují, mohou nést mnoho bolesti, aniž by o tom mělo okolí ponětí. 

Protože je Nina Alžbětě i přes velký věkový rozdíl v mnohém podobná, odhalí část babiččina nitra a dostane nápad. Vezme babičku tam, kde vyrůstala, a pak tam, kde prožila další část života. Obě ženy tak prožijí čtyři dny, které je povzbudí do dalšího života a prohloubí vztahy se zbylými členy jejich malé rodiny. 

Jana Poncarová je velký znalec historických událostí minulého století a dokáže do nich umístit jak skutečné, tak smyšlené postavy. Pamětníci s příjemným podivem konstatují, jak věrně dokáže vystihnout atmosféru, tentokrát jak poválečného pohraničí, tak městský život v navazujícím období a životy těch, kteří brali nebo jim bylo všechno sebráno. Pak je velkým znalcem ženských duší a mezilidských vztahů. Ty nejvzácnější povahy bývají skryté a citlivost a smutek se často skrývají za nenápadnou maskou. Někdy trvá dlouho, než se odváží odpustit těm, kteří jim křivdili, a jak to tak bývá, hlavně sobě samým. Tahle knížka má v sobě všechno, co potěší třeba jako dárek téměř každého čtenáře. Mějte příjemné podzimní dny a relaxujte při čtení. 

Recenze původně vyšla na stránkách www.romantickyzapisnik.cz a www.mezizenami.cz.

Facebooktwitterredditpinterestlinkedinmail

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Malinký moment...

Napište si o novinky.

Proč? Pro mý zelený voči. A taky ze zvědavosti.