Ty jo, a jak se křtí elektronická kniha? A jak jsme se při tom tvářily?
Právě takhle.
Když jsme jely v létě do Brna, toulat se po kavárnách, a vybírat povídky do první chystané e-knihy, vůbec jsme netušily, co všechno z toho bude. (Kromě tohohle videa).
Nakonec z toho byl křest. A taky první povídkářský veřejný čtení.
Před ním jsme si lokly vína, protože káva je sice skvělá, ale před čtením je to docela slabý kafe.
Kolik vás přišlo?
To vážně nevíme, v tom rozechvění jsme vás nedokázaly spočítat. Byli jste skvělí, děkujeme za potlesk a za květiny. A děkujeme Mileně Hasalové, básnířce a majitelce božího butiku v Plzni za to, že nám poskytla prostor. A před čtením nám dala jakožto zkušená autorka pár rad k dobru.
Protože je naše kniha elektronická (a druhá už bude tištěná, slibujeme), tak jsme při křtu improvizovaly, a hlt kávy nalily na vytištěnou obálku e-booku. Trochu cáklo i na podlahu. A na moje džíny.
Potom jsme četly ukázky z povídek.
A nakonec jsme se všichni mačkali vzadu, u kávy, koláčů a buchet, co napekly povídkářský mámy.
Celý to bylo takový dojemný a blažený.
Děkujeme.
A že ještě nemáte e-knihu? Kupte si ji tady. Stojí jen 49 korun. To je na to kafe, co pořád pijeme.
Za povídkářky Jana Poncarová
