Myslím, že inspirace není schovaná v šálku kávy, ale dýchá v cinkotu lžiček v kavárně.
Inspirace je in-spirare. Vdechnutá.
Je v cinkotu lžiček. V kavárně Louvre.
Dýmá v tabáku, který doutná v dýmce.
Zní v houslích, co svírá kluk na Karlově mostě.
Voní z rozpuklých šišek v borovicovém lese.
Třpytí se v odlesku lampy. Mihne se kolem.
Rozplývá se. Zapečená v jahodovém dortu.
Vlní se. Když do vody vlítne šutr.
Rozzáří se. V oka-mžiku.
Odráží se v křiku, smíchu a pláči. Kolemjdoucích.
Vibruje v pražcích. Když po nich jede vlak.
Rozlévá se teplem. V hořícím krbu.
Studí ve sněhové vločce.
Je. Když dýcháš.
