Káva, cinkot lžiček a inspirace

Myslím, že inspirace není schovaná v šálku kávy, ale dýchá v cinkotu lžiček v kavárně.

Inspirace je in-spirare. Vdechnutá.

Je v cinkotu lžiček. V kavárně Louvre.

Dýmá v tabáku, který doutná v dýmce.

Zní v houslích, co svírá kluk na Karlově mostě.

Voní z rozpuklých šišek v borovicovém lese.

Třpytí se v odlesku lampy. Mihne se kolem.

Rozplývá se. Zapečená v jahodovém dortu.

Vlní se. Když do vody vlítne šutr.

Rozzáří se. V oka-mžiku.

Odráží se v křiku, smíchu a pláči. Kolemjdoucích.

Vibruje v pražcích. Když po nich jede vlak.

Rozlévá se teplem. V hořícím krbu.

Studí ve sněhové vločce.

Je. Když dýcháš.

Facebooktwittergoogle_plusredditpinterestlinkedinmail
První čtenářka
4.6.2018
Přiznání / Cestovatelské
13.7.2018
Babičce
29.9.2018

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Malinký moment...

Napište si o novinky.

Proč? Pro mý zelený voči. A taky ze zvědavosti.