Děkuju devatenáctko. Vítej dvacítko

Slunovrat. Dárky mám zabalený. Stromek nazdobený. Sedím si jen tak v křesle a dívám se zpátky na rok 2019. Byl krásný a byly v něm chvíle, který nešly zachytit na instagramový obrázky.

Na devatenáctku budu vzpomínat jako na rok, kdy mi občas bylo zase devatenáct. Třeba když jsem z vypůjčenýho džípu v Kanadě mávala klukovi na motorce. Byl to rok, kdy jsem skoro každý den psala Eugenii, kterou jsme v listopadu pokřtili. Na plátně, které vidím jen já, se mi promítají i méně okázalé momenty. Třeba tenhle na fotce, který zachytila Pavla Vaindlová, potom co jsme se ládovaly zmrzlinou.

Nebo když jsme s bráchou plavali v rybníku. Poprvé po dlouhé době od dětství. Nebo když mi bylo zle v italských horách a můj muž mě držel za ruku a trpělivě čekal, až bude zase dobře. Nebo když jsme v Kutné Hoře dlouho snídaly s Martinou Heš a o pár týdnů později si vyprávěly s Hečlou v Regensburgu historky a nahlas se smály.

Devatenáctko, děkuju za to!

A děkuju všem, který jsem letos mohla obejmout, že jste. Krásné svátky!

Facebooktwitterredditpinterestlinkedinmail
10 věcí, které mi před vydáním románu nikdo neřekl
17.12.2018
Do plzeňského hotelu Continental se vrátil románový příběh majitelky Eugenie
22.11.2019
Pokřtily jsme první povídkářskou e-knihu. A četly z ní nahlas
5.12.2017

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Malinký moment...

Napište si o novinky.

Proč? Pro mý zelený voči. A taky ze zvědavosti.