Jak napsat váš román, to nevím. Ale tuším, jak jsem napsala svůj. Tohle bych poradila mému méně zkušenému já, které před rokem vzalo do rukou zápisník a začalo psát.
Archiv autora: Jana Poncarová
Ty jo, a jak se křtí elektronická kniha? A jak jsme se při tom tvářily?
Pro čtyřicátá léta mám slabost. Benny Goodman hrál skvělý swing a lidé si i přes válečné hrůzy snažili udržet styl. Když jsem si včera večer u hrnku horkého kakaa prohlížela časopis Eva, nostalgicky jsem se usmívala nad dobovými reklamními texty. Už tenkrát je dobře uměla třeba značka Baťa nebo Tatra. Tak nohy nahoru, zapomeňte na práci a podívejte se na „copy pro pamětníky“.
Na měsíc jsme s mužem vycestovali do Států. Zabalili jsme si dva větší kufry a notebooky. On dokončoval knihu, já jsem si vezla zadání na několik článků a otextování webu. Pracovali jsme u přátel v obýváku s výhledem na divočinu, v kavárně nebo letišti. A já jsem se s vámi o tu svoji jednu konkrétní zkušenost chtěla tak moc podělit, že z toho vznikl rozhovor. Mě se mnou.
Vybraly jsme povídky do připravované knihy. Vyzkoušely si čtení na ulici. Posbíraly inspiraci. A natočily video. Tohle byl náš víkend v Brně.
Naučím vás komunikovat s novináři a napsat tiskovou zprávu, kterou média otisknou. Ukážu vám, jak nastavit obsahovou strategii firmy nebo projektu.
Chcete napsat skutečně dobrý text? Přepište ho. Neznamená to, že jste špatný autor. Naopak.
Je neděle 6. srpna 2017, tři hodiny odpoledne. Sedím u potoka na svém zamilovaném místě pod jedním z brdských kopců a dopisuju svůj první román Podbrdské ženy. Po ruce mám kávu, kterou jsem si sem přinesla. V hrnku po babičce. Protože kniha je taky trochu o ní.
Sedím opřená o starou stodolu. Nad střechou chalupy kreslí červeno-zlato-fialový západ slunce ze svojí palety barev podivné obrazce. Dýmám a dumám. Jsem žena, co kouří dýmku, ač je jí teprv něco přes třicet. Protože jsem nechtěla čekat, až mi čas otiskne do ksichtu drsné rýhy a stanu se indiánskou babičkou. Protože ráda bořím mýty a konvence. A hlavně proto, že mi to chutná.
Scházíme se nad kávou a textem. Povídáme si o psaní a sníme o knihách. Když jsme v dobré společnosti, je s námi inspirace. Sedí mezi námi a našeptává. Tak se zrodily i Povídkářky. Připravujeme povídkovou e-knihu. Jsme tři a hledáme další spisovatelky.
